Jdi na obsah Jdi na menu
 


Obydlí mých papouchů

4. 1. 2007

Něco je vidět ve fotogalerii, ale přeci jenom o těch svých klíckách něco napíši. Jak jsem řekl k chovu papoušků jsem se vrátil před pár lety (2002). To jsem rodiče přesvědčil aby mě dovolili na půdě postavit jednu voliéru. Tu jsem dělal ze dřeva a králíkářského pletiva. Když už jsem naše přesvědčil a v zápalu práce jsem postavil rovnou 2. Byly široké metr a dlouhé dva. Do nich jsem přesunul andulky z malých voliér (1x0,5x1) které jsem měl původně na zahradě u babičky ale sestře začaly tyto 2 voliéry vadit a překážet tak jsem chov musel přesunout domů. Postupně jsem k nim do společné voliéry přidal pár korel. A do vedlejší voliéry jsem dal Rosely pestré. Tito papoušci mě v té době naprosto uchvátili ale bohužel neharmonizovali a jelikož jsem pořád doufal v odchov a nechal je spolu zkončilo to tragicky smrtí samice. Postupem času přibyla vedle další voliéra a už jsem plánoval další rozšíření. To spočívalo v postavení voliér v protější šikmině. Ty byly dlouhé 3m. Postavil jsem rovnou 3 a jelikož se zde v létě vyšplhaly teploty až na 35°C přemýšlel jsem jak zlepšit prostředí svým chovancům. Bylo mi jasné že prostor vyhřívá rozpálená střecha a tak jsem oddělil prostor s voliérami od zbytku půdy za účelem zmenšení prostoru které odvětrávalo okno umístěné ve štítu. To jsem udělal pomocí dřevotřískových desek. Pomohlo to ale pořád jsem přemýšlel o vylepšení. To už jsem měl teda 7 větších voliér. Po dlouhém přesvědčování jsem rodiče přesvědčil aby mi dovolili kompletní rekonstrukci půdního prostoru spočívající v zateplení a zlepšení voliér. Zateplení přijali vcelku s nadšením ale větší a pevnější voliéry ne a ne dovolit. Tak jsem začal zateplením štítu, střechy, vyzděním příček okolo celého prostoru za účelem oddělení od zbytku půdy (kvůli teplotě, prachu ap.). Stěny jsem obložil, udělal novou podlahu, položil dlažbu a nyní, jak je vidět ve fotogalerii, už se staví nové voliéry. Celkový prostor na ně je 5 x 7m. A o tom jak to bude vypadat je psáno v sekci "nové voliéry" a jsou v galerii i nějaké fotky.

Takže na závěr bych rád poděkoval oběma skvělým rodičům za toleranci k mému koníčku, za starost o papoušky když nejsem doma a za pomoc při stavbě moc a moc děkuji taťkovi a Barušce :-)