Latinsky: Poicephalus Senegalus, Anglicky: Senegal Parrot Německy: Mohrenkopfpapagei

 Výskyt: Čad, Gambie, Guinea, Kamerun, Mali, Nigerie, Pobřeží slonoviny, Senegal.

 Popis: Tento papoušek dorůstá velikosti 23cm a váží kolem 150g. Vzhled se u ptáků opačného pohlaví bohužel moc neliší. Jak u samce tak u samice převládá zelená barva. Zelená jsou záda, křídla i klínek na prsou. Hlava je pak šedá až tmavě šedá.

Barva břicha je pak různá a vypovídá o poddruhu ptáka.

• Žlutý klín - Poicephalus senegalus senegalus (nominátní poddruh):výskyt v jižní Mauretánii, jižní Mali, Guinea a ostrov Los.
• Oranžový klín - P. s. mesotypus: výskyt ve východní a severovýchodní Nigérie a Kamerunu až po jihozápadní Čad.
• Červený prsní klín - P. s. versteri:. Výskyt v Pobřeží slonoviny, Ghaně a západní Nigérii

Spodní strana křídel a ocasu je pak světle žlutá, oční okruží a zobák černé, duhovka žlutá (u mladých ptáků je celé oko černé). Nohy jsou tmavě šedé.

 Samec se od samice přece jen trochu liší a zkušenější chovatelé dokáží pohlaví určit. Určitě to ale není 100%ní metoda, je lepší papouškovi nechat otestovat krev a z DNA si nechat pohlaví určit. Nebo ho podrobit endoskopickému vyšetření které je také směrodatné a při kterém je navíc možno zjistit stav pohlavních orgánů. Co se týče rozdílu ve vzhledu, pak samičky mívají prsní klínek protažený až mezi nohy, je tedy mnohem delší než u samců, kterým končí na prsou. A pod ocasem bývají zelené, samec by měl mít v těchto místech všechna peříčka žlutá. Pak je ještě pozorovatelný rozdíl ve tvaru hlavy a šířce zobáku, ale to je markantní nejvíce v boudě nebo po vylétnutí, kdy se dle rozdílu v těchto znacích poměrně spolehlivě rozpoznají samci od samic.

 Život v přírodě: V přírodě obývá tento druh lesy a savany v západní Africe. Často žije v párech nebo menších skupinkách čítajících 10-15 kusů. Ve své domovině se živí především různými druhy semen. V době dozrávání úrody působí na místních polí vcelku značné škody a domorodci je považován za škůdce. Převážnou část potravy tvoří semena, pupeny, ovoce, plody a další části nejrůznějších stromů: baobab, akácie, svatojánský chléb, mahagon, fíkovník , tzv. máslový strom) s vysokým obsahem tuků v semenech a řady dalších.

 Život v zajetí: Objevitelem tohoto papouška je pravděpodobně Ital Alvis da Cada Mosto. Tento cestovatel navštívil Senegal v 15. století a jeho písemné zmínky o tomto papouškovi se datují k roku 1507. Další zmínky pocházejí od Brissona, Waglera, K.Rußa a dalších. V 19. století patřil tento druh ještě s žakem k nejčastěji dováženým africkým druhům.
 První odchov v zajetí se zřejmě podařil dánskému chovateli H.Petersenovi (1956). V tomto roce tento chovatel docílil odchovu dvou mladých ze snůšky tří vajec. Tohoto úspěchu bylo dosaženo v malé kleci 44x44x60cm. U nás došlo k prvnímu odchovu zřejmě u chovatele Platznera roku 1969. Odchovů bývá dosaženo jak ve volierách tak i v klecích.

V zajetí tento druh krmíme směsí zrnin pro střední papoušky. Ta obsahuje nejčastěji slunečnici, kardi, pšenici, kukuřici, semenec, proso, pohanku, niger,). Potřebným doplňkem stravy je ovoce a zelenina. Velice dobře berou i zelené krmení jako salát, pampelišku, ptačinec apod. Vhodným doplňkem je i naklíčené zrní (pšenice, slunečnice, kukuřice, kardi, mungo, hrách, fazole), granule, piškoty, vařená nesolená rýže nebo těstoviny, sýra atd. Pro ptactvo je v zajetí důležitá nejen strava, ale i další doplňky, podporující příjem potravy, trávení, a celkový psychický stav papouška. Jako zdroj vápníku je nejlepší sépiová kost, případně stará vápenná omýtka. Je dobré jako bidla a k okusu předkládat čerstvé větvičky nejlépe ovocných stromů, ale i borovice a jedle je vhodná. Pozor na čokoládu a avokádo – jsou pro papoušky jedovaté.

 Moje zkušenosti: Svůj pár jsem pořídil roku 2002. Samec pravděpodobně z odchytu a samice odchov z tohoto roku. Dal jsem je do původní dřevěné voliéry 2x1x2m (d-š-v).

Topení bylo dost škrceno (v pokoji cca 18°C) a svítil jsem 10W žárovkou z auta od 4:00 do 9:00. Světelný režim jsem volil takto schválně. Sice mě ráno budí (spím ve vedlejším pokoji), ale odpoledne se jim aspoň zcela přirozeně stmívá. Opět se krmili ale do boudy se opět spíše jen schovávali. V prosinci jsem už moc nedoufal ale v lednu jsem po oslavě taťkovo 50. šel v 5 hodin ráno spát a oni se pářili!!!!!! To jsem měl opravdu ohromnou radost těžko se to vypráví, ale opravdu to byl naprosto super zážitek. Hned jsem budil i přítelkyni a tiše jsme je pozorovali. Pokračovali v klidu dál, byla totiš osvícena jen voliérka a nás u dveří v druhém koutě pokoje vůbec nezpozorovali. Byl jsem moc zvědavý jak to dopadne. Pak se samice již velice často a dlouze držela v boudě. Ze začátku i se samcem. No a za čas bylo slyšet v boudě válení vajíček, a pak pískání mladých a pořád jsem co nejméně rušil a poprvé jsem odkryl víko boudy když staršímu bylo zhruba 20 dní. No a první jejich hnízdění dopadlo naprosto skvěle, ze 2 oplozených vajec sami odchovali 2 mláďata! Naprosto v pohodě krmili, po čase začal spát samec na víku boudy a uvnitř s mladými byla jen samice.

 Musím říci, že si uvědomuji jaké jsem měl ohromné štěstí. Koupil jsem jen dva ptáky a z nic se vytvořil dokonalý, harmonický pár. Zvláště u tohoto druhu je to otázka většinou vcelku dlouhé doby. A jsou to naprosto vzoroví rodiče!!! Tento první odchov jsem prodal na ochočení do rodin. Jeden je v Praze, ten se výborně ochočil, napodobuje domácí ptactvo, telefony a popískává melodie. Po 2 letech začínal trochu mluvit. Z druhého byl chovatel trochu nešťastný. Ale s odstupem vidím, že na tom měl vinu především sám. Vzal si ho hned jak vylétli, že si ho ještě dokrmí a lépe ochočí. Ale pak ho bral do ryky, senegaleček ho kloval tak ho pak bral v rukavici a pořád si myslím proti vůli ptáka a ten pak na ruku útočil. Ochočil se taká napodoboval zvuky, šel na rameno na ruku ale jak viděl otevřenou dlaň kloval do prstů.

Na léto pak dávám tento chovný pár do větších voliér na půdě (2x2x0,7m).

Další rok se hnízdění povedlo opět v menší pokojové voliérce, opět na podzim a to jsem měl dokonce tři mladé! Jeden sameček šel do chovu na jihu Čech, další dva jsem si nechal pro sebe, pokusím se vytvořit další chovný pár. S tímto odchovem jsem je dal opět do velké voliéry na půdu, a zde se v říjnu chystali zřejmě na hnízdění. Lezli do boudy a krmili se. Tak jsem pár sundal opět dolů do pokoje a nyní vyseděli opět dvě mladé.

Mé krmení: Krmím celoročně samostatně míchanou směsí jak suchou tak klíčenou. Ta suchá se skládá ze slunečnice, kardi, ovsa nahého i obyčejného, ostropestřce, semence. K tomuto přidám míchanou kupovanou směs (na klíčení), která je velice pestrá a obsahuje velké množství dalších zrnin. Směs kterou klíčím si připravuji také sám. Je to směs pšenice, tritikale, kukuřice, slunečnice, kardi, nahého i normálního ovsa, fazolí, a trochu prosa, to mě suché vůbec neberou ale klíčené přeci. Mimo dobu hnízdění dostávají klíčené jednou, dvakrát týdně, při odchovu pak denně. V době hnízdění pak důležitá vaječná míchanice, tu mě ale neberou zkraje, ale až tak od 2 týdnů věku mladých. A v tomto období zvýšené množství piškotů. Ty podávám v rozumném množství také celoročně, mají je moc rádi. Stejně jako ořechy, s těmi ale opatrně jsou dosti tučné!

Tak toť asi vše o tomto krásném inteligentním a oblíbeném papouškovi.